Ve dnech 2. až 5. května 2002 proběhla v Praze a Brně výstava obrazů malířky paní Zhang Cui-Ying. Putovní výstava byla oficiálně zahájena v ul. Zubatého v Praze 5, kde k přítomným promluvila PhDr. Lucie Olivová z Ústavu pro dálný východ Karlovy univerzity. Ve svém proslovu, který tu byl tlumočen, vzpomínala malířka i na své zážitky z čínských věznic, kde byla držena pro své přesvědčení a věrnost principům Falun Dafa. Pro přítomné to byl velmi zvláštní kontrast - naslouchali krutým zážitkům z vězení a prohlíželi si její krásné obrazy. Následující den navštívila paní Zhang kancelář prezidenta republiky, kde předala darem dva své obrazy - pro pana prazidenta Havla a pro p. Lexu. Malířka s naším doprovodem byla velmi vlídně přijata p. Lexou a p. Jandejskovou, kteří oba vyjádřili podporu pro Falun Dafa s vírou, že nesmyslné pronásledování čínských praktikujících brzy skončí.
Vernisáž v Prahe | Prijatie v prezidentskej kancelárii | Interview v českom rozhlase |
Po dvou dnech se výstava přesunula do Brna, kde v sobotu 4. 5. ve 14. hodin proběhla vernisáž za přítomnosti starosty Králova Pole a s hudebním doprovodem sólistky Národního divadla v Brně paní Ireny Bezdíčkové. Česká republika byla dvaadvacátou zemí, kterou paní Zhang na svém turné po evropských a zámořských městech navštívila.
Brnenským návštevníkom pripravila pani Zhang skutočne nevšedný zážitok - živé predvedenie tradičnej čínskej malby. |
V polovině 90. let paní Zhang trpěla revmatickým zánětem kloubů, nemohla klidně spát a v mnoha ohledech byla odkázána na pomoc nejbližších. V r. 1996 se v Austrálii, kam se s manželem počátkem 90. let přestěhovala, seznámila s Falun Dafa a začala jej praktikovat, během krátké doby zmizely do té doby nesnesitelné bolesti. V r. 1999 začalo v Číně kruté pronásledování praktikujících Falun Dafa, silné odhodlání sdělit pravdu ji přimělo několikrát odjet do Číny. Při jedné návštěvě byla hned po příletu zadržena na letišti a poslána do vězení. Ve čtyřech věznicích byla přinucena strávit osm měsíců v nelidských podmínkách a v ponižování. Díky pomoci australské vlády je dnes znovu na svobodě.
Paní Zhang Cui-Ying - považována za tradiční čínskou umělkyni - svými díly navazuje na největší mistry čínské malby 20. století. Jako materiál volí rýžový papír, který je - vedle čínského hedvábí - jedním z osobitých znaků odlišujícím čínskou formu od evropské. Svébytnost čínského umění je také v používání štětce. Nezbytné je umění používání inkoustu a barev. Každý obraz doprovází báseň, která nejenom že dodává obrazu hlubší význam, ale přináší diváka k zamyšlení a snaze hledat vztah mezi ztvárněným objektem a jejím obsahem. Malíř každému obrazu namísto podpisu vtiskne pečeť-razítko, často volí jinou barvu než jakou je napsána báseň .
Mezi častými objekty, které můžeme vidět, jsou portréty žen. Ženy jsou zobrazeny ve své jedinečnosti a velkoleposti, jejich vnější krása někde kontrastuje s vnitřním smutkem, jinde je odhalením božských kvalit postav. Často jsou zachyceny v každodennosti -když hrají na hudební nástroj, vyšívají, poslouchají kapky deště- a v očekávání, které je s určitou pravidelností zahalováno pocitem smutku. Divákovi se tak při pohledu na obrazy může zdát, že malířka zachytila ženy ve zlomovém okamžiku, ve chvíli, kdy něco skončilo, anebo v okamžicích, kdy hrdinky očekávají příchod něčeho nového. Mistrnost se projevuje i ve ztvárnění mužských postav, jako je tomu třeba v portrétech Budhy. Dalším tématickým okruhem jsou zvířata a květiny, interpretovat tyto obrazy znamená hledat odkazy v čínské mytologii.
V uměleckých dílech paní Zhang Cui-Ying se projevují tři principy, Pravda - Soucit - Snášenlivost, při pohledu na její obrazy návštěvník galerií může tyto kosmické kvality v jejich obrazech vnímat. Čínské umění vychází z nitra, a proto nemůže být nahodile zaměněno. Obrazy, které malíř maluje, odrážejí jeho osobní hodnoty. Paní Zhang byla proto vedena proslulými mistry k tomu, že vnitřní krása objektů je mnohem hodnotnější než jejich vnější forma.
Paní Zhang Cui-Ying v jednom svém proslovu řekla: "Budu pokračovat v pořádání výstav mých obrazů a doufat, že diváci pročítáním záznamů o mé perzekuci a "čtením" vnitřní krásy v obrazech, jasně uvidí Pravdu, Soucit a Snášenlivost Falun Dafa a zároveň kontrast mezi benevolencí a zlem, krásou a ošklivostí."